CD

Jan Dismas Zelenka: Composizioni per Orchestra - Collegium 1704 (SUPRAPHON)

Katalogové číslo: SU3858-2
Label: Supraphon
1 CD (DDD)
Total time: 67:45

Jan Dismas Zelenka
Ouverture a 7 concertanti in F major, ZWV 188
Sonáta č. 3 B Dur pro housle, hoboj, fagot a basso continuo
Concerto in Sol a 8 concertanti in G major, ZWV 186
Hypocondria a 7 concertanti in A major, ZWV 187
Symphony a 8 Concertanti in A minor (ZWV 189)

Harmonie 9/2005
Jiří Antonín Benda
Koncerty pro obligátní cembalo,
dvoje housle, violu a violoncello
(ARTA)

Collegium 1704: Václav Luks - cembalo, um. vedoucí, Lenka Koubková, Jan Hádek -housle, Michal Kuchařík -viola, Libor Mašek -violoncello. Produkce: Vítězslav Janda. Text: Č, A. Nahráno: 11/2004, 112005, Waldorfská škola, Příbram. Vydáno: 2005. TT: 69:49. DDD. 1 CD Arta F10133 (distribuce 2HP Production).

Nové CD od české firmy Arta nabizí posluchačům čtyři z koncertů Jiřího Antonína Bendy. Navzdory tomu, že se jedná o rodáka i Čech, všechna jeho předkládaná díla vznikla v Německu (velmi pravděpodobně v 70. letech 18. století) , kam rodina Bendů postupně emigrovala však bylo ostatně v našich dějinách mezi uměleckými kruhy běžné). Možná, že právě tomuto pobytu vděčíme za hudební obsah Bendových koncertů pro obligátní cembalo, dvoje housle, violu a violoncello, které jsou určitou syntézou vývojových proudů, jež na Bendu v zahraničí působily.
Václav Luks přistoupil jako umělecký vedoucí souboru Collegium) 1704, s nímž se specializuje na historicky poučenou interpretaci, k dílům s obdivuhodným citem nejen pro vnější stránku děl, to jest pro tempové odlišnosti, terasovitou dynamiku i artikulační specifika nástrojových partů. Bendovy koncerty jsou zde nabídnuty ve srovnáni s některými jejich staršími nahrávkami v přirozenější, ba dokonce v muzikálnější podobě, jejímž cílem zdaleka není pouze rytmická přesnost hraničící až s vojenskou strohosti, jak je možno se s ni u některých nahrávek pořízených na moderní nástroje setkat. Naopak, Benda Václava Lukse vyzařuje důkladné obeznámení a porozumění dobovým zvyklostem jak po stránce interpretační, tak i co se týče vnitřního náboje a sděleni hudebních děl (Luks je navíc j autorem zajímavě pojaté textové přílohy v bookletu). Při poslechu nahrávky jsem se musela neustále bránit tomu, aby mé vnímání neupřednostňovalo cembalo před ostatními nástroji. To, že Luks disponuje špičkovou technikou, chápu jako ,pouhou samozřejmost v pozadí. Zvláště sólové partie cembala však prokazují, že na nástroj (francouzskou kopii od firmy Tečička -Hiittel -Šefl) hraje interpret nejen vysoce muzikální, ale navíc skutečně vybavený široce rozprostřeným vzděláním -historickou poučenosti nejvyšších kvalit.

Jemná agogika, vetkaná do všech sólových části, má za následek jakousi ryzí, opravdovou sdělnost díla. Tím však nemá být řečeno, že houslisté Lenka Koubková a Jan Hádek, violista Michal Kuchařík a cellista Libor Mašek, hrající rovněž na kopie starých nástrojů, nezasluhuji ocenění. Právě naopak, jejich vynikající souhra a vzájemná hudební empatie jsou zde opět jakousi známkou profesionality, nad kterou není snad ani nutno se pozastavovat. Věrné a citlivé imitační "reakce" interpretů, neomylný smysl pro podstatu v hudebním předivu díla, "jednohlasně" a kultivovaně uzavírané fráze -to všechno jsou atributy, jimiž se předkládaná nahrávka honosí (tuším, že k nastudováni koncertů soubor nepoužil vydáni z edice MAB). Snad by se v závěru hodilo souboru, jehož vedoucí stoji v letošním roce třeba za ambiciózním projektem sestaveným z vrcholných duchovních děl Johanna Sebastiana Bacha, poděkovat za to, že tentokrát nabízí posluchačům právě díla českého autora a přispívá tak mimo jiné k upevněni našich národních hodnot.

HHHHH
Čtyři Bendovy cembalové koncerty vzniklé v 70. letech 18. století jsou v jistém smyslu slova ještě předmozartovské, ale dopřávají už sólistovi výsadní a dominantní postaveni (byť je protagonista desky a autor průvodního slova Václav Luks nazývá „jistou formou kvintetu"). Poznámka se vztahuje spíše k nejmenšímu možnému obsazeni a ,partnerské" roli doprovodných smyčců.
Témata vět zde nejsou ještě tak jasně formulována a ohraničena jako v klasicismu, ale znějí natolik výrazně, že si je ucho rázem zapamatuje -a to především diky výbušnému emocionálnímu náboji, který se blíží strhujícímu ,drajvu" Vivaldiho koncertů. (Musím přiznat, že zejména úvod ni Koncert g moll na mě působí téměř návykově.)
Cembalový part je hoden virtuosa - ten se ovšem nachází ve schizofrenní situaci obligátního výrobce continua a sólisty v jednom, takže během skladby si hráč vskutku neodpočine. Nahrávka, na niž se kromě renomovaného cembalisty Váslava Lukse podíleli v kruzích "autentických" interpretů neméně známi houslisté Lenka Koubková, Jan Hádek, violista Michal Kuchařík a Libor Mašek na violoncello, je akusticky "obhospodařena" vynikajícím způsobem (zvukový režisér Aleš Dvořák). Slyšíme každou notu; přesto tam, kde je to žádoucí, podléháme iluzi komorního orchestru. Nic nevyčnívá, každý nástroj má svůj prostor. Partnerství zmíněné na začátku se projevuje tu skromným přizvukováním smyčců, tu motivkem vypíchnutým do popředí. Především ale jednomyslnou shodou zvoleného afektu. Ale zaposlouchejme se teď už konečně do výkonu sólisty. Cembalo umí být nástroj neskonale nudný; pod rukama Václava Lukse se však každý takt stává dobrodružstvím. Artikulační nuance a jemnosti ve frázováni, patrné při třetím čtvrtém poslechu dělají z mrtvých not hudbu. Hudbu, která hovoří.

Dita Hradecká

HHHHH
Kde je CD číslo 2 a proč není text Václava Lukse delší? To napadne mnohého posluchače-čtenáře, až se dostane k bendovské desce, po Gottfriedu Fingerovi dalšímu milému prekvapení firmy Arta. Tentokrát nám sice její protagonisté neodhalují neznámé jméno, ale osobnost, v jejímž díle je stále co objevovat.
Interpreti, kteří se na expedici po stopách Jiřího Antonína Bendy vydali, jsou posluchači dnes již zkušenými průvodci. Inspirováni požadavky C. Ph. E. Bacha, aby hudebník předával druhým vlastni prožitek, se v tomto směru opravdu činí. Pomineme-li jejich technickou vybavenost, stylovou poučenost, dokonce snad i vytříbenost, vdechují skladbám život a vrací jim zašlou slávu (Koncerty g moll, h moll, f moll a G dur). Nespokojili se ovšem jen se sfouknutím prachu a pustili se do pečlivého, citlivého a obezřetného očišťováni ode všech nepatřičných nánosů, což je zvlášť patrné v ukázkově procítěných pomalých větách a podtrhuje to i zvolené komorní -intimně -dialogické obsazeni coby odraz Sturm und Drang. (Zasazeni do dobového kontextu, jakož i pojítka s literaturou výstižně a velmi poutavě nastiňuje text Václava Lukse.)
Collegium 1704 má vycizelovaně jistý zvuk - housle si opravdu vychutnáte -prostý jakékoli sterilní prázdnoty a kopie dobového francouzského cembala pod rukama Václava Lukse rozkvétá. Spokojený bude i posluchač, který by byl ještě spokojenější, kdyby našel v krabičce CD Benda -Volume 2. Třeba se ho v budoucnu dočká.
Dina Šnejdarová