Collegium 1704 & Collegium Vocale 1704
Václav Luks – dirigent

Sólisté:
Raffaella Milanesi – soprán
Kamila Mazalová – alt
N.N. – tenor
Tomáš Král – bas

Missa votiva je největší mší Jana Dismase Zelenky (1679−1745) a jedním z jeho nejosobnějších děl. Okolnosti vzniku "děkovné mše" nejsou známy, ale snad vznikla po delší autorově nemoci jako výraz vděku za uzdravení. Dva roky před vznikem Missy votivy není známé žádné Zelenkovo dílo a poslední rozsáhlou mešní kompozicí je Missa samctisssimae trinitatis  z roku 1736.
Svým postavením v kontextu Zelenkova díla připomínají opusy jako je Bachovo Umění fugy nebo Mozartovo Requiem.

Missou votivou zahájil Zelenka své poslední tvůrčí období snad s vědomím, že příliš mnoho času mu nezbývá. Poslední tři Zelenkovy mše z následujících let 1740–41 (Missa Dei Patris, Missa Dei Filii, Missa Omnium Sanctorum) měly být součástí pravděpodobně nedokončení sbírky šesti posledních mší – Six Missae Ultimae. Každé z těchto vrcholných děl včetně Missy votivy je výsostně osobní uměleckou výpovědí autora, který na sklonku  života vytváří svůj umělecký testament. Zelenka zkomponoval tato díla bez ohledu na jejich přijetí a praktické užití a s největší pravděpodobností nebylo žádné z nich v Drážďanech v rámci liturgie provozováno.