NOVÁ ADRESA KANCELÁŘE COLLEGIA 1704: COLLBENKA 1704, Kolbenova 499/42, 190 00 Praha 9 - těšíme se na Vás!
FB   Twitter   You Tube
Abonmá na sezonu 2017/18 v prodeji od 10. dubna 2017 - Selva Morale e spirituale C. Monteverdiho, Maddalena ai piedi di Cristo A. Caldary, Mesiáš G. F. Händela, premiéra skladby Dixit Dominus Leonarda Lea ad.
> více PROGRAM VSTUPENKY
Collegium 1704 oslaví v nadcházející sezoně 10 let od vzniku Hudebního mostu Praha - Drážďany. Sezona 2017/18 v drážďanském Annenkirche začíná 2. října 2017, abonmá v prodeji již nyní.
> více PROGRAM VSTUPENKY

E-shop

Předchozí Další
Jan Dismas Zelenka

Jan Dismas Zelenka

Sonatas ZWV 181 a 2 oboi (violino) ...

Jan Dismas Zelenka

Jan Dismas Zelenka

Missa Divi Xaverii ZWV 12Litaniae de San...

Christoph Willibald Gluck

Christoph Willibald Gluck

Orfeo ed EuridiceBejun Mehta/Blu-ray/

Georg Fridrich Händel

Georg Fridrich Händel

La Ressurezione HWV 47/LIVE/

Christoph Willibald Gluck

Christoph Willibald Gluck

Orfeo ed EuridiceBejun Mehta/DVD/

Jiří Antonín Benda

Jiří Antonín Benda

Koncerty pro cembalo, dvoje housle, viol...

Jan Dismas Zelenka

Jan Dismas Zelenka

Missa votiva ZWV 18

Jan Dismas Zelenka

Jan Dismas Zelenka

Officium defunctorum ZWV 47 Requiem in D...

Detektivní variace J. S. Bachovi a Collegiu 1704 k narozeninám

Mse h moll 2005 zkouska - Václav Luks a Jan HádekBachova Mše h moll v Čechách
Václav Kapsa, 9. 3. 2015

Velká Bachova Mše h moll vždycky zůstane pro Václava Lukse skladbou všech skladeb. To ale není jediným důvodem, proč právě jejím uvedením hodlá kapelník zanedlouho oslavit kulaté výročí existence svých ansámblů. K ustavení Collegia 1704 v jeho dnešní podobě totiž před deseti lety napomohl cyklus koncertů, v němž soubor v průběhu jednoho roku uvedl čtyři velké Bachovy vokálně-instrumentální skladby. Úspěšný projekt „Bach – Praha – 2005“ byl významný nejen pro hudebníky, ale i pro pražské publikum. Vedle obou Pašijí a Vánočního oratoria zazněla i Mše h moll, jejíž uvedení bylo navíc zároveň součástí programu Pražského jara. Ze jmenovaných skladeb má právě „největší hudební dílo všech dob a národů“, jak Mši roku 1818 charakterizoval její první vydavatel Hans-Georg Nägeli, nejbohatší vztah k českým zemím. Nemyslím si, že by jí Václav Luks věnoval zvláštní pozornost právě z tohoto důvodu. Určitý český rozměr je však skryt již v prehistorii skladby, nenadále se vynořuje při jejím vzniku a tvoří i součást její recepce od devatenáctého století až po současnost. V ní zase hraje nepřehlédnutelnou roli Collegium 1704, jemuž chceme tímto textem popřát vše nejlepší do dalších desetiletí. Učiňme tak tedy právě prostřednictvím příběhu Bachovy Mše v českých zemích! Jedná se ale o příběh ne právě souvislý. Nad jeho mezerami a otazníky si již lámal hlavu mnohý muzikolog, sledování dávno vychladlých stop a objasnění starých otázek by si však spíše žádalo velkého detektiva. Vždyť i bachovský badatel Christoph Wolff označil české a moravské kontakty za jednu z nejvýznamnějších šedých zón zbývajících v biografii slavného skladatele, od jehož narození letos uplyne 330 let.

Party jsou v Čechách u hraběte Šporka

V roce 1724 se Bach patrně ani nenadál, že bude někdy komponovat „katolickou“ mši. Jako stále ještě nový lipský kantor s odpovědností za hudbu v městských chrámech měl tehdy plné ruce práce především s komponováním kantát. Ovšem i v luteránských kostelích zněla na velké svátky zpívaná latina. Zmíněného roku, pravděpodobně pro vánoční bohoslužby, zkomponoval Bach Sanctus, které o čtvrtstoletí později začlenil do Mše h moll a při té příležitosti je přepracoval do té míry, že bylo třeba napsat novou partituru. Nás zajímá ale původní partitura z roku 1724. Její první notovaná strana totiž nese skladatelovu poznámku o tom, že party jsou v Čechách u hraběte Šporka (NB. Die Parteyen sind in Böhmen bey Graff Sporck). Již v devatenáctém století vzbudila tato stopa pozornost bachovských badatelů. V Čechách pátral po pramenech Julius Rietz, editor Mše h moll v první souborné edici Bacho­va díla, dozvěděl se však, že staré hudebni­ny z hraběcí sbírky byly již dávno rozdány anebo zlikvidovány jiným způsobem – část z nich prý dostal zahradník k obalování stromků. Neúspěšná byla i pozdější pátrání stejně jako snahy objasnit okolnosti vztahu hraběte Františka Antonína Šporka s Bachem. Mohli se seznámit třeba v Karlových Varech, jako zprostředkovatel přichází v úvahu i lipský básník Christian Friedrich Henrici zvaný Picander, jenž psal pro Bacha a svá díla věnoval Šporkovi, konkrétní doklady ale nejsou známy.


Pokračování článku najdete v časopise Harmonie...

 

Zůstaňte s námi ve spojení

Vyhledávání

FB Twitter You Tube flickr gr Pro cleny
Collegium 1704 o. p. s. Mánesova 813/4, 120 00 Praha 2 Tel: +420 246 052 456 E-mail: info@collegium1704.com