FB   Twitter   You Tube
Jarní část koncertní sezóny 2016/2017 zahájí Collegium 1704 dvojicí koncertů 2. a 3. února 2017 díly francouzského baroka z dob králů Ludvíka XIV. a Ludvíka XV., která má české publikum možnost slyšet zcela výjimečně.
> více PROGRAM VSTUPENKY
Cyklus koncertů propojující Prahu a Drážďany na základě jejich společné hudební historie zahájí jarní část sezony 2016-2017 koncert 4. února 2017, na kterém zazní díla francouzských barokních mistrů.
> více PROGRAM VSTUPENKY

E-shop

Předchozí Další
Jan Dismas Zelenka

Jan Dismas Zelenka

Sonatas ZWV 181 a 2 oboi (violino) ...

Jan Dismas Zelenka

Jan Dismas Zelenka

Missa Divi Xaverii ZWV 12Litaniae de San...

Christoph Willibald Gluck

Christoph Willibald Gluck

Orfeo ed EuridiceBejun Mehta/Blu-ray/

Georg Fridrich Händel

Georg Fridrich Händel

La Ressurezione HWV 47/LIVE/

Christoph Willibald Gluck

Christoph Willibald Gluck

Orfeo ed EuridiceBejun Mehta/DVD/

Jiří Antonín Benda

Jiří Antonín Benda

Koncerty pro cembalo, dvoje housle, viol...

Jan Dismas Zelenka

Jan Dismas Zelenka

Missa votiva ZWV 18

Detektivní variace J. S. Bachovi a Collegiu 1704 k narozeninám

Mse h moll 2005 zkouska - Václav Luks a Jan HádekBachova Mše h moll v Čechách
Václav Kapsa, 9. 3. 2015

Velká Bachova Mše h moll vždycky zůstane pro Václava Lukse skladbou všech skladeb. To ale není jediným důvodem, proč právě jejím uvedením hodlá kapelník zanedlouho oslavit kulaté výročí existence svých ansámblů. K ustavení Collegia 1704 v jeho dnešní podobě totiž před deseti lety napomohl cyklus koncertů, v němž soubor v průběhu jednoho roku uvedl čtyři velké Bachovy vokálně-instrumentální skladby. Úspěšný projekt „Bach – Praha – 2005“ byl významný nejen pro hudebníky, ale i pro pražské publikum. Vedle obou Pašijí a Vánočního oratoria zazněla i Mše h moll, jejíž uvedení bylo navíc zároveň součástí programu Pražského jara. Ze jmenovaných skladeb má právě „největší hudební dílo všech dob a národů“, jak Mši roku 1818 charakterizoval její první vydavatel Hans-Georg Nägeli, nejbohatší vztah k českým zemím. Nemyslím si, že by jí Václav Luks věnoval zvláštní pozornost právě z tohoto důvodu. Určitý český rozměr je však skryt již v prehistorii skladby, nenadále se vynořuje při jejím vzniku a tvoří i součást její recepce od devatenáctého století až po současnost. V ní zase hraje nepřehlédnutelnou roli Collegium 1704, jemuž chceme tímto textem popřát vše nejlepší do dalších desetiletí. Učiňme tak tedy právě prostřednictvím příběhu Bachovy Mše v českých zemích! Jedná se ale o příběh ne právě souvislý. Nad jeho mezerami a otazníky si již lámal hlavu mnohý muzikolog, sledování dávno vychladlých stop a objasnění starých otázek by si však spíše žádalo velkého detektiva. Vždyť i bachovský badatel Christoph Wolff označil české a moravské kontakty za jednu z nejvýznamnějších šedých zón zbývajících v biografii slavného skladatele, od jehož narození letos uplyne 330 let.

Party jsou v Čechách u hraběte Šporka

V roce 1724 se Bach patrně ani nenadál, že bude někdy komponovat „katolickou“ mši. Jako stále ještě nový lipský kantor s odpovědností za hudbu v městských chrámech měl tehdy plné ruce práce především s komponováním kantát. Ovšem i v luteránských kostelích zněla na velké svátky zpívaná latina. Zmíněného roku, pravděpodobně pro vánoční bohoslužby, zkomponoval Bach Sanctus, které o čtvrtstoletí později začlenil do Mše h moll a při té příležitosti je přepracoval do té míry, že bylo třeba napsat novou partituru. Nás zajímá ale původní partitura z roku 1724. Její první notovaná strana totiž nese skladatelovu poznámku o tom, že party jsou v Čechách u hraběte Šporka (NB. Die Parteyen sind in Böhmen bey Graff Sporck). Již v devatenáctém století vzbudila tato stopa pozornost bachovských badatelů. V Čechách pátral po pramenech Julius Rietz, editor Mše h moll v první souborné edici Bacho­va díla, dozvěděl se však, že staré hudebni­ny z hraběcí sbírky byly již dávno rozdány anebo zlikvidovány jiným způsobem – část z nich prý dostal zahradník k obalování stromků. Neúspěšná byla i pozdější pátrání stejně jako snahy objasnit okolnosti vztahu hraběte Františka Antonína Šporka s Bachem. Mohli se seznámit třeba v Karlových Varech, jako zprostředkovatel přichází v úvahu i lipský básník Christian Friedrich Henrici zvaný Picander, jenž psal pro Bacha a svá díla věnoval Šporkovi, konkrétní doklady ale nejsou známy.


Pokračování článku najdete v časopise Harmonie...

 

Zůstaňte s námi ve spojení

Vyhledávání

FB Twitter You Tube flickr gr Pro cleny
Collegium 1704 o. p. s. Mánesova 813/4, 120 00 Praha 2 Tel: +420 246 052 456 E-mail: info@collegium1704.com