Josef Mysliveček (1737–1781)
Předehra k opeře Ezio (Mnichov, 1777)
Scéna “Chi per pieta mi dice/Deh, parlate” z oratoria Abrahám a Izák
W. A. Mozart (1756–1791)
Baletní hudba z opery Idomeneo KV 367 (Mnichov, 1781)
Koncertní árie „Misera, dove son!“ KV 369 (Mnichov, 1781)
Symfonie č. 38 D dur KV 504 „Pražská“ (1786)
“Bella mia fiamma, addio“ KV 528 (věnováno Josefině Duškové, Praha, 1787)
Mozartova cesta do Prahy není jen titulem málo známého románu Eduarda Mörike, ale také symbolem pro Mozartovu nejšťastnější a nejúspěšnější životní etapu. Říká se, že když Mozart dorazil k branám Prahy, první co slyšel bylo, jak si pekařský tovaryš píská melodii z Figara. Ať už je to pravda, či ne, tato legenda poukazuje na to, jak vřelý byl vztah Pražanů k Mozartovi už od samého začátku jeho působení v tomto městě.
Pro Mozartův hudební vývoj a jeho pozdější pražské úspěchy bylo rozhodně důležité jeho přátelství českým skladatelem Josefem Myslivečkem, se kterým se poprvé setkali v roce 1770 v Bologni. Poté se potkali ještě několikrát při nejrůznějších příležitostech. Mozarta nejvíce ovlivnily Myslivečkova opera Ezio a oratorium Abrahám a Izák – Myslivečkův můžeme pozorovat především v operách Figarova svatba a Don Giovanni, které se právě v Praze setkaly s největším úspěchem.
